Piloti F1 v DTM (1/4): Berger, Stuck, Danner – z jezdce šéfem DTM, DMSB či komentátorem

Hans-Joachim Stuck – První šampion pod značkou Audi

Hans-Joachim Stuck přezdívaný „Strietzel“ se narodil 1. ledna 1951. Poprvé okusil nebezpečí legendárního „Zeleného pekla“ v 18 letech. O rok později zaznamenal za volantem BMW 2002ti svůj první triumf v 24hodinovém závodě.

Do královny motorsportu, kde debutoval v roce 1974, se dostal tradiční cestou přes formuli 2. Za šest let v F1 získal dvě pódia a na své konto si připsal celkem 29 bodů.

V roce 1984 se postavil v Zolderu na start premiérového závodu DPM (Detusche Produktionswagen-Meisterschaft, předchůdce DTM) ve voze BMW týmu Jägermeister Brun Motorsport a okamžitě bodoval, když dojel na solidním osmém místě. V šestém podniku na bývalém vojenském letišti Wunstorf už stál na pódiu.

Poté se Stuck na šest let z DTM stáhl. A comeback s vozem Audi V8 Quattro týmu Schmidt Motorsport Technik v sezoně 1990 mu vyšel do slova a do písmene na výbornou, když byl po sedmi triumfech, jednom druhém místě a dvou třetích místech korunován šampionem.

O rok později sice titul obhájit nedokázal, ale se 158 body na kontě skončil v nejlepší trojce.

Jeho poslední sezonou byla ta v roce 1992, avšak tu neabsolvoval celou, když po 12. závodě na Nürburgringu jeho tým Schmidt Motorsport Technik z DTM odešel.

V roce 2012 byl jmenován prezidentem Asociace německého motorsportu (DMSB).

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1984	Jägermeister Brun Motorsport	BMW 635 CSi	-	3.	37,5	16.
1990	Schmidt Motorsport Technik	Audi V8 Quattro	7	1.	189	1.
1991	Schmidt Motorsport Technik	Audi V8 Quattro Evo	4	1.	158	3.
1992	Schmidt Motorsport Technik	Audi V8 Quattro Evo	-	2.	21	18

Gerhard Berger – z jezdce šéfem DTM

Gerhard Berger strávil ve formuli 1 dlouhých 14 sezon, přičemž hájil barvy týmů ATC, Arrows, Benetton, Ferrari a McLaren, pro které získal celkem 10 vítězství, 48 pódií a 385 bodů.

Jeho kariéra v DTM skončila dřív než vůbec pořádně začala. V sezoně 1985 nastoupil do úvodního závodu v Zolderu za tým Schnitzer, ve kterém si připsal 11 bodů za osmé místo, ovšem tento podnik byl zároveň jeho posledním jakožto jezdce DTM.

V květnu 2017 byl Berger jmenován šéfem šampionátu.

Michael Bartels

Michael Bartels, který v sezoně 1991 odstartoval do čtyř závodů F1 a ani jeden nedokončil, se v německém šampionátu cestovních vozů poprvé objevil v roce 1987, když se zúčasnil podniku na letišti v Mohuči za volantem vozu Ford Sierra XR4 Ti, kde skončil devatenáctý.

Avšak první celou sezonu absolvoval až v sezoně 1994 poté, co podepsal s týmem Jägermeister Schübel Engineering, který mu dal k dispozici vůz Alfa Romeo 155 V6 Ti. Bartels stanul jednou na pódiu, a to v posledním závodě na Hockenheimringu. V Šampionátu jezdců obsadil s 23 body 15. místo.

Vrátil se pak s velkým comebackem DTM v roce 2000. Tentokrát hájil barvy týmu Opel Phoenix, se kterým skončil nejlépe dvakrát na třetím místě – v obou případech v Hockenheimu. V konečném pořadí se posunul o tři příčky oproti sezoně 1995, což bylo zároveň jeho nejlepším výsledkem v jeho kariéře v seriálu. O dva roky později pověsil helmu na hřebík.

V tom samém voze, ale v jiném týmu. S Euroteamem se dočkal o rok později svého prvního triumfu v DTM v Diepholzu, vítězství pak potvrdil i ve druhém závodě na tamním okruhu. Díky zisku 47 bodů mu patřila na konci sezony 10. příčka. Rok 1996 už tak slavný nebyl, neboť se umístil na 21. pozici.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1987	-	Ford Sierra XR4 Ti	-	19.	0	-
1994	Jägermeister Schübel Engineering	Alfa Romeo 155 V6 Ti	-	3	23	15.
1995	Euroteam	Alfa Romeo 155 V6 Ti	2	1.	47	10.
1996	JAS Motorsport	Alfa Romeo 155 V6 Ti	-	8	21	6.
2000	Opel Team Phoenix	Opel Astra Coupé 2000	-	3.	87	7.
2001	Opel Team Holzer 2	Opel Astra Coupé 2001	-	6.	8	18.
2002	OPC Team Holzer	Opel Astra Coupé 2002	-	3.	1	15.

Johnny Cecotto – První venezuelský vice mistr

Venezuelský závodník byl ve formuli 1 aktivní v letech 1983-1984 , přičemž závodil pro Theodore a Toleman. Jeho maximem bylo šesté místo v USA.

Do DTM přišel v roce 1988 a už na berlínském AVUSU s týmem AMG-Mercedes vyhrál v obou závodech a pak další „double“ zaznamenal v Maďarsku. Na konci ročníku byl šestý s 204 body na kontě.

Pro následující sezonu přešel ke Schmitzer Motorsport. Přestože získal o dva body více, tak se v Šampionátu jezdců propadl o jedno místo, aby se rok na to stal vice mistrem. V sezonách 1991 a 1992 obsadil čtvrté místo.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1988	AMG-Mercedes	Mercedes 190E 1.3-16	4	1.	204	6.
1989	Schmitzer Motorsport	BMW M3	2	1.	206	7.
1990	Schmitzer Motorsport	BMW M3	3	1.	177	2.
1991	Schmitzer Motorsport	BMW M3	3	1.	147	4.
1992	Team Fina Simtek	BMW M3	2	1.	185	4.

Jean-Louis Schlesser – Dvakrát a dost

Francouz narozený ve francouzském městě Nancy odjel v královně motorsportu dva závody za tým RAM, resp. Williams. Stejně krátké trvání mělo i jeho účinkování v DTM, ve kterém nastoupil za AMG Motorenbau GmbH pouze ve velkém finále na Hockenheimringu v roce 1988, kde si připsal celkem 27 bodů.

Christian Danner – od volantu k mikrofonu

Současný komentátor F1 pro německou televizní stanici RTL závodil ve formuli 1 mezi lety 1985-1987 a 1989, přičemž jeho maximem bylo čtvrté místo v GP USA 1989.

Během roční pauzy v F1 se v DTM upsal týmu Alpina, se kterým už ve třetím závodě na Hockenheimringu slavil první dvojitý triumf. Ačkoliv získal 151 bodů, tak na konci sezony to stačilo pouze na 11. místo. V sezoně 1989 odstartoval pouze do šesti závodů, přičemž v pěti z nich bodoval.

Další kompletní sezonu odjel zase v ročníku 1993 s týmem Schübel Engineering. Stanul šestkrát na stupních vítězů, což mu vyneslo konečné páté místo. A to bylo rovněž jeho nejlepším výsledkem v DTM.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1988	Alpina	BMW M3	2	1.	151	11.
1989	Linder Rennsport	BMW M3	-	4.	46	21.
1990	Schnitzer Motorsport	BMW M3	-	14.	0	-
1991	MM-Diebels	BMW M3	-	6	6	21.
1993	Schübel Engineering	Alfa Romeo 155 V6 Ti	-	2.	161	5.
1994	Schübel Engineering	Alfa Romeo 155 V6 Ti	-	2.	88	9.
1995	Schübel Engineering	Alfa Romeo 155 V6 Ti	1	1.	48	9.

Joachim Winkelhock

Winkelhock debutoval v DTM v roce 1986 s BMW Insert a přestože odjel jen osm závodů, tak v polovině z nich dojel na bodech.

V sezoně 1989 kombinoval DTM s formulí 1, ve které se však ani v jednom z devíti případů nedokázal kvalifikovat.

O rok později podepsal smlouvu na celou sezonu s Bigazzi M Team. Na stupínku nejvyšším stanul v 18. závodě v Diepholzu. Za volantem BMW M3 odjel další dvě sezony, než přestoupil k Opelu, kde si i přes zisk několika pódií značně pohoršil.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1986	BMW Insert	BMW 325i	-	6.	39	17.
1987	Wolf Racing	Forid Sierra XR4 Ti / Ford Sierra RS 500 Cosworth	-	10.	28	23.
1989	AMG Motorenbau GmbH	Mercedes 190 E 2,5-16 Evo	-	6.	13	34.
1990	Bigazzi M Team	BMW M3 Sport Evo	1	1.	119	6.
1991	M Team Schnitzer	BMW M3 Sport Evo	1	1.	101	7.
1992	M Team Schnitzer	BMW M3 Sport Evo	1	1.	110	8.
2000	Team Holzer	Opel Astra V8 Coupé	1	1.	113	5.
2001	Team Holzer	Opel Astra V8 Coupé	-	4.	12	16.
2002	OPC Team Phoenix	Opel Astra V8 Coupé	-	5.	3	13.
2003	OPC Euroteam	Opel Astra V8 Coupé	-	8.	1	15.

Manfred Winkelhock

Mladší bratr Joachima Manfred ve formuli 1 reprezentoval v letech 1982-1984 týmy ATS, Brabham a RAM. V sezoně 1984 si rovněž vyzkoušel na domácím AVUSU DTM, když se posadil za volant BMW.

Markus Winkelhock

Nejdéle z rodiny Winkelhockových vydržel Markus, syn Manfreda, který závodil s přestávkou mezi lety 2004-2010.

Svůj debut si odbyl v roce 2004 pro tým Persson. Nejlépe skončil na devátém místě, ovšem tehdy se body udělovaly pouze do osmého místa.

Poté se na soupisce objevil zase až v sezoně 2007, kdy se upsal týmu Abt. U Audi bylo rovněž jeho maximem deváté místo a v konečném pořadí se umístil na posledním místě.

V témže roce se zúčasnil jediného závodu formule 1. Do GP Evropy odstartoval s podprůměrným vozem Spykeru, přesto několik kol vedl.

O rok později přešel k týmu Rosberg, ve kterém se jednalo už o úspěšnější tažení. Bodoval celkem třikrát. Avšak za jeho nejlepší sezonu by se dal považovat ročník 2009, když mu v Šampionátu jezdců patřilo 10. místo.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
2004	Persson Motorsport	AMG-Mercedes CLK-DTM 2003	-	9	0	19
2007	Abt Sportsline / Futurecom TME	Audi A4 DTM 2007 / Audi A4 DTM 2005	-	9	0	19
2008	Team Rosberg	Audi A4 DTM 2007	-	6.	6	12.
2009	Team Rosberg	Audi A4 DTM 2008	-	4.	11	10.
2010	Team Rosberg	Audi A4 DTM 2008	-	4.	7	12.

Jacques Laffite

Laffite měl po 15 letech ve formuli 1 touhu vyzkoušet „cesťáky“, takže po roční štaci ve WTC zamířil v roce 1990 do DTM, kde působil další tři roky. Začínal za volantem BMW M3 Sport Evo týmu Bigazzi M Team, se kterým si připsal na Nürburgringu jedno vítězství, jedno druhé a jedno třetí místo. Jednalo se zároveň o jeho nejúspěšnější ročník, neboť skončil na sedmém místě, zatímco v letech 1991 a 1992 v Mercedesu 190E 2,5-16 Evo mu patřila 11., resp. 13. pozice.

Sezona	Tým	Auto	Počet vítězství	Nejlepší umístění	Počet bodů	Pořadí v šampionátu
1990	Bigazzi M Team	BMW M3 Sport Evo	1	1.	107	7.
1991	Snobeck S.A.	Mercedes 190E 2,5-16 Evo2	-	3.	81	11.
1992	MS Racing	Mercedes 190E 2,5-16 Evo2	-	4	43	13.