Hans-Joachim Stuck – První šampion pod značkou Audi
Hans-Joachim Stuck přezdívaný „Strietzel“ se narodil 1. ledna 1951. Poprvé okusil nebezpečí legendárního „Zeleného pekla“ v 18 letech. O rok později zaznamenal za volantem BMW 2002ti svůj první triumf v 24hodinovém závodě.
Do královny motorsportu, kde debutoval v roce 1974, se dostal tradiční cestou přes formuli 2. Za šest let v F1 získal dvě pódia a na své konto si připsal celkem 29 bodů.
V roce 1984 se postavil v Zolderu na start premiérového závodu DPM (Detusche Produktionswagen-Meisterschaft, předchůdce DTM) ve voze BMW týmu Jägermeister Brun Motorsport a okamžitě bodoval, když dojel na solidním osmém místě. V šestém podniku na bývalém vojenském letišti Wunstorf už stál na pódiu.
Poté se Stuck na šest let z DTM stáhl. A comeback s vozem Audi V8 Quattro týmu Schmidt Motorsport Technik v sezoně 1990 mu vyšel do slova a do písmene na výbornou, když byl po sedmi triumfech, jednom druhém místě a dvou třetích místech korunován šampionem.
O rok později sice titul obhájit nedokázal, ale se 158 body na kontě skončil v nejlepší trojce.
Jeho poslední sezonou byla ta v roce 1992, avšak tu neabsolvoval celou, když po 12. závodě na Nürburgringu jeho tým Schmidt Motorsport Technik z DTM odešel.
V roce 2012 byl jmenován prezidentem Asociace německého motorsportu (DMSB).
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1984 | Jägermeister Brun Motorsport | BMW 635 CSi | - | 3. | 37,5 | 16. |
| 1990 | Schmidt Motorsport Technik | Audi V8 Quattro | 7 | 1. | 189 | 1. |
| 1991 | Schmidt Motorsport Technik | Audi V8 Quattro Evo | 4 | 1. | 158 | 3. |
| 1992 | Schmidt Motorsport Technik | Audi V8 Quattro Evo | - | 2. | 21 | 18 |
Gerhard Berger – z jezdce šéfem DTM
Gerhard Berger strávil ve formuli 1 dlouhých 14 sezon, přičemž hájil barvy týmů ATC, Arrows, Benetton, Ferrari a McLaren, pro které získal celkem 10 vítězství, 48 pódií a 385 bodů.
Jeho kariéra v DTM skončila dřív než vůbec pořádně začala. V sezoně 1985 nastoupil do úvodního závodu v Zolderu za tým Schnitzer, ve kterém si připsal 11 bodů za osmé místo, ovšem tento podnik byl zároveň jeho posledním jakožto jezdce DTM.
V květnu 2017 byl Berger jmenován šéfem šampionátu.
Michael Bartels
Michael Bartels, který v sezoně 1991 odstartoval do čtyř závodů F1 a ani jeden nedokončil, se v německém šampionátu cestovních vozů poprvé objevil v roce 1987, když se zúčasnil podniku na letišti v Mohuči za volantem vozu Ford Sierra XR4 Ti, kde skončil devatenáctý.
Avšak první celou sezonu absolvoval až v sezoně 1994 poté, co podepsal s týmem Jägermeister Schübel Engineering, který mu dal k dispozici vůz Alfa Romeo 155 V6 Ti. Bartels stanul jednou na pódiu, a to v posledním závodě na Hockenheimringu. V Šampionátu jezdců obsadil s 23 body 15. místo.
Vrátil se pak s velkým comebackem DTM v roce 2000. Tentokrát hájil barvy týmu Opel Phoenix, se kterým skončil nejlépe dvakrát na třetím místě – v obou případech v Hockenheimu. V konečném pořadí se posunul o tři příčky oproti sezoně 1995, což bylo zároveň jeho nejlepším výsledkem v jeho kariéře v seriálu. O dva roky později pověsil helmu na hřebík.
V tom samém voze, ale v jiném týmu. S Euroteamem se dočkal o rok později svého prvního triumfu v DTM v Diepholzu, vítězství pak potvrdil i ve druhém závodě na tamním okruhu. Díky zisku 47 bodů mu patřila na konci sezony 10. příčka. Rok 1996 už tak slavný nebyl, neboť se umístil na 21. pozici.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1987 | - | Ford Sierra XR4 Ti | - | 19. | 0 | - |
| 1994 | Jägermeister Schübel Engineering | Alfa Romeo 155 V6 Ti | - | 3 | 23 | 15. |
| 1995 | Euroteam | Alfa Romeo 155 V6 Ti | 2 | 1. | 47 | 10. |
| 1996 | JAS Motorsport | Alfa Romeo 155 V6 Ti | - | 8 | 21 | 6. |
| 2000 | Opel Team Phoenix | Opel Astra Coupé 2000 | - | 3. | 87 | 7. |
| 2001 | Opel Team Holzer 2 | Opel Astra Coupé 2001 | - | 6. | 8 | 18. |
| 2002 | OPC Team Holzer | Opel Astra Coupé 2002 | - | 3. | 1 | 15. |
Johnny Cecotto – První venezuelský vice mistr
Venezuelský závodník byl ve formuli 1 aktivní v letech 1983-1984 , přičemž závodil pro Theodore a Toleman. Jeho maximem bylo šesté místo v USA.
Do DTM přišel v roce 1988 a už na berlínském AVUSU s týmem AMG-Mercedes vyhrál v obou závodech a pak další „double“ zaznamenal v Maďarsku. Na konci ročníku byl šestý s 204 body na kontě.
Pro následující sezonu přešel ke Schmitzer Motorsport. Přestože získal o dva body více, tak se v Šampionátu jezdců propadl o jedno místo, aby se rok na to stal vice mistrem. V sezonách 1991 a 1992 obsadil čtvrté místo.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1988 | AMG-Mercedes | Mercedes 190E 1.3-16 | 4 | 1. | 204 | 6. |
| 1989 | Schmitzer Motorsport | BMW M3 | 2 | 1. | 206 | 7. |
| 1990 | Schmitzer Motorsport | BMW M3 | 3 | 1. | 177 | 2. |
| 1991 | Schmitzer Motorsport | BMW M3 | 3 | 1. | 147 | 4. |
| 1992 | Team Fina Simtek | BMW M3 | 2 | 1. | 185 | 4. |
Jean-Louis Schlesser – Dvakrát a dost
Francouz narozený ve francouzském městě Nancy odjel v královně motorsportu dva závody za tým RAM, resp. Williams. Stejně krátké trvání mělo i jeho účinkování v DTM, ve kterém nastoupil za AMG Motorenbau GmbH pouze ve velkém finále na Hockenheimringu v roce 1988, kde si připsal celkem 27 bodů.
Christian Danner – od volantu k mikrofonu
Současný komentátor F1 pro německou televizní stanici RTL závodil ve formuli 1 mezi lety 1985-1987 a 1989, přičemž jeho maximem bylo čtvrté místo v GP USA 1989.
Během roční pauzy v F1 se v DTM upsal týmu Alpina, se kterým už ve třetím závodě na Hockenheimringu slavil první dvojitý triumf. Ačkoliv získal 151 bodů, tak na konci sezony to stačilo pouze na 11. místo. V sezoně 1989 odstartoval pouze do šesti závodů, přičemž v pěti z nich bodoval.
Další kompletní sezonu odjel zase v ročníku 1993 s týmem Schübel Engineering. Stanul šestkrát na stupních vítězů, což mu vyneslo konečné páté místo. A to bylo rovněž jeho nejlepším výsledkem v DTM.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1988 | Alpina | BMW M3 | 2 | 1. | 151 | 11. |
| 1989 | Linder Rennsport | BMW M3 | - | 4. | 46 | 21. |
| 1990 | Schnitzer Motorsport | BMW M3 | - | 14. | 0 | - |
| 1991 | MM-Diebels | BMW M3 | - | 6 | 6 | 21. |
| 1993 | Schübel Engineering | Alfa Romeo 155 V6 Ti | - | 2. | 161 | 5. |
| 1994 | Schübel Engineering | Alfa Romeo 155 V6 Ti | - | 2. | 88 | 9. |
| 1995 | Schübel Engineering | Alfa Romeo 155 V6 Ti | 1 | 1. | 48 | 9. |
Joachim Winkelhock
Winkelhock debutoval v DTM v roce 1986 s BMW Insert a přestože odjel jen osm závodů, tak v polovině z nich dojel na bodech.
V sezoně 1989 kombinoval DTM s formulí 1, ve které se však ani v jednom z devíti případů nedokázal kvalifikovat.
O rok později podepsal smlouvu na celou sezonu s Bigazzi M Team. Na stupínku nejvyšším stanul v 18. závodě v Diepholzu. Za volantem BMW M3 odjel další dvě sezony, než přestoupil k Opelu, kde si i přes zisk několika pódií značně pohoršil.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1986 | BMW Insert | BMW 325i | - | 6. | 39 | 17. |
| 1987 | Wolf Racing | Forid Sierra XR4 Ti / Ford Sierra RS 500 Cosworth | - | 10. | 28 | 23. |
| 1989 | AMG Motorenbau GmbH | Mercedes 190 E 2,5-16 Evo | - | 6. | 13 | 34. |
| 1990 | Bigazzi M Team | BMW M3 Sport Evo | 1 | 1. | 119 | 6. |
| 1991 | M Team Schnitzer | BMW M3 Sport Evo | 1 | 1. | 101 | 7. |
| 1992 | M Team Schnitzer | BMW M3 Sport Evo | 1 | 1. | 110 | 8. |
| 2000 | Team Holzer | Opel Astra V8 Coupé | 1 | 1. | 113 | 5. |
| 2001 | Team Holzer | Opel Astra V8 Coupé | - | 4. | 12 | 16. |
| 2002 | OPC Team Phoenix | Opel Astra V8 Coupé | - | 5. | 3 | 13. |
| 2003 | OPC Euroteam | Opel Astra V8 Coupé | - | 8. | 1 | 15. |
Manfred Winkelhock
Mladší bratr Joachima Manfred ve formuli 1 reprezentoval v letech 1982-1984 týmy ATS, Brabham a RAM. V sezoně 1984 si rovněž vyzkoušel na domácím AVUSU DTM, když se posadil za volant BMW.
Markus Winkelhock
Nejdéle z rodiny Winkelhockových vydržel Markus, syn Manfreda, který závodil s přestávkou mezi lety 2004-2010.
Svůj debut si odbyl v roce 2004 pro tým Persson. Nejlépe skončil na devátém místě, ovšem tehdy se body udělovaly pouze do osmého místa.
Poté se na soupisce objevil zase až v sezoně 2007, kdy se upsal týmu Abt. U Audi bylo rovněž jeho maximem deváté místo a v konečném pořadí se umístil na posledním místě.
V témže roce se zúčasnil jediného závodu formule 1. Do GP Evropy odstartoval s podprůměrným vozem Spykeru, přesto několik kol vedl.
O rok později přešel k týmu Rosberg, ve kterém se jednalo už o úspěšnější tažení. Bodoval celkem třikrát. Avšak za jeho nejlepší sezonu by se dal považovat ročník 2009, když mu v Šampionátu jezdců patřilo 10. místo.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | Persson Motorsport | AMG-Mercedes CLK-DTM 2003 | - | 9 | 0 | 19 |
| 2007 | Abt Sportsline / Futurecom TME | Audi A4 DTM 2007 / Audi A4 DTM 2005 | - | 9 | 0 | 19 |
| 2008 | Team Rosberg | Audi A4 DTM 2007 | - | 6. | 6 | 12. |
| 2009 | Team Rosberg | Audi A4 DTM 2008 | - | 4. | 11 | 10. |
| 2010 | Team Rosberg | Audi A4 DTM 2008 | - | 4. | 7 | 12. |
Jacques Laffite
Laffite měl po 15 letech ve formuli 1 touhu vyzkoušet „cesťáky“, takže po roční štaci ve WTC zamířil v roce 1990 do DTM, kde působil další tři roky. Začínal za volantem BMW M3 Sport Evo týmu Bigazzi M Team, se kterým si připsal na Nürburgringu jedno vítězství, jedno druhé a jedno třetí místo. Jednalo se zároveň o jeho nejúspěšnější ročník, neboť skončil na sedmém místě, zatímco v letech 1991 a 1992 v Mercedesu 190E 2,5-16 Evo mu patřila 11., resp. 13. pozice.
| Sezona | Tým | Auto | Počet vítězství | Nejlepší umístění | Počet bodů | Pořadí v šampionátu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1990 | Bigazzi M Team | BMW M3 Sport Evo | 1 | 1. | 107 | 7. |
| 1991 | Snobeck S.A. | Mercedes 190E 2,5-16 Evo2 | - | 3. | 81 | 11. |
| 1992 | MS Racing | Mercedes 190E 2,5-16 Evo2 | - | 4 | 43 | 13. |
