James Hunt je především známý pro souboje s Nikim Laudou o titul ve formuli 1. Závodníkovi se to v roce 1976 povedlo, ale závodění pro něj netrvalo dlouho. Brit ukončil kariéru po GP Monaka 1979, jelikož už ho kroužení zkrátka nebavilo. Následující roky si užíval v roli televizního komentátora, ale celkově se jeho život uklidnil.
Psal se říjen roku 1990 a na závodní trati se opět objevil James Hunt. Nejednalo se o žádnou PR akci, ale o reálný úmysl o návrat za volant.
Vysloužilý závodník dorazil na okruh Nürburgring se svou starou kombinézou týmu Wolf z roku 1979 a v teniskách. Všechno to vzniklo protože zkrátka „potřeboval závodit“. Neuvěřitelných jedenáct let po svém konci. Nejednalo se ale o touhu vítězit, ale o jeho obrovské dluhy.
Hunt dorazil jako zničený chlápek, který hledal cestu, jak všechno splatit. Rozvod, špatné investice (například budoval James Hunt Racing Centre) a jiné ztráty mohly za všechny jeho problémy.
Závodník zjistil, že účast v DTM by pro něj mohla být lukrativní, proto kontaktoval starého známého přítele z Mercedesu Domingose Piedadeho.
„Pamatuji si, že hovor šel dobře. Svým typicky britským akcentem mi řekl, ‚Domingo, jsem na mizině. Musím znovu závodit.‘ Já jsem mu na to řekl, ‚Dobře šampione, pojďme udělat nějaký test‘. Měl opravdu velký zájem o to, zda by to mohl zvládnout nebo ne,“ odhaluje Piedade.
AMG tak uspořádalo testy i pro Pedra Lamyho a Dioga Castra Santose. Piedade totiž těmto jezdcům slíbil testování po jejich výkonech v juniorských sériích.
Na německý okruh byly dopraveny dva vozy Mercedes 190 2.5-16 Evo. V jednom voze se měli oba jezdci během dne střídat. Druhý Mercedes byl připravený právě pro třiačtyřicetiletého Hunta. Další podrobnosti testu už bohužel byly zapomenuty v čase…
Gerhard Ungar, který je šéfem HWA (dříve Mercedesu v DTM) si ale na pár věcí z toho dne vzpomněl. Podle jeho slov to byl u Hunta poměrně chaotický pokus o sehnání závodních věcí. Poté chtěl změnit nastavení vozu, které mu nevyhovovalo.
„Měl trochu problém s řízením, protože jsme tehdy neměli posilovače řízení. Pověděl nám příběh o tom, jak měl u McLarenu podobný problém, a jak to tehdy vyřešili. Nicméně takovou věc jsme na našem voze udělat nemohli.“
Hunt přesto bojoval statečně, ale bylo jasné, že už má nejlepší roky za sebou. A šampion to věděl.
„Byl přirozeně rychlý, protože se cítil okamžitě dobře. Nicméně nedokázal odjet více, než pět kol. Nebyl zkrátka v takové kondici, jak fyzické, tak psychické. Byl odepsaný,“ pokračuje Piedade.
„Pamatuji si, jak mi říkal něco ve smyslu, ‚Tak to byla pěkná sr***a, že?‘. Chtěl jsem mu říct něco povzbudivého, ale on sám věděl, že je po všem.“