Vyzpovídali jsme historicky prvního rakouského vítěze závodu německé série DTM, pro kterého byla neděle na Lausitzringu bezpochyb výjimečným dnem. Prozradil, jak se připravuje na závod na Norisringu, nebo jaká byla jeho reakce na zbarvení vozu, ve kterém závodí.
Ahoj Lucasi, nejprve bychom Ti ještě dodatečně chtěli pogratulovat k Tvému premiérovému vítězství na Lausitzringu. Určitě to pro Tebe byl velký den. Kromě toho, že sis připsal na své konto úplně první vítězství v DTM, tak ses zapsal do historie DTM jakožto vůbec první Rakušan, který stál na stupínku nevyšším.
Lucas Auer: Pocit to byl úžasný. Potřeboval jsem čas na to, abych to všechno vstřebal. Zvláště v Rakousku o sobě nemůže každý tvrdit, že se zapsal do historie. Jsem na to hrdý. Tento úspěch mi také dodal sebedůvěru, což je pro sportovce důležité, protože když člověk pracuje ve vrcholovém sportu, tak tam jede hodně i o duševní pohodu.
Do následujícího závodu na Norisringu zbývají 3 dny. Jak probíhají přípravy?
LA: Velmi intenzivně. Byl jsem v Berlíně a Stuttgartu u Mückeho a HWA. Ještě jsme měli meetingy přes Skype a probrali jsme poslední nastavení a informace. Zkoumáme opravdu každou malou chybu, aby se nic neopakovalo.
Pokud se najde nějaký volný čas, jak a s kým ho trávíš?
LA: S kamarády a rodinou. Tak můžu nejlépe vypnout.
Spolu s Tvým týmovým kolegou Chrisem Vietorisem závodíš v růžově zbarveném voze. Jaká byla Tvoje první reakce, když jsi zjistil, jak bude auto vypadat? Máš rád růžovou?
LA: Nejprve jsem se musel smát. Přes zimu jsem o tom slyšel, že auto bude růžové. Ale neuvědomil jsem si, že ho dostanu. Vtipkovali jsme o tom. Potom mi bylo řečeno, že v tom budu jezdit. Ale musím říct, že mi to přijde celkem cool. V každém případě je člověk nápadný. A to každý jezdec, sponzor a výrobce chce.
Startuješ s číslem 22. Proč zrovna toto číslo?
LA: Když jsem přišel do DTM, tak si mohl každý vybrat číslo. Avšak já byl nový a proto jsem přišel k výběru celkem pozdě. Všechna čísla, která jsem si přál, byla pryč. Proto jsem si vzal 22.
Mluví se o tom, že Tvůj strýc Gerhard Berger Ti řekl, že mu nemáš volat, dokud nevyhraješ závod. Co je na tom pravdy? Opravdu jste do triumfu v posledním závodě spolu nepromluvili?
LA: Blbost. Jsme v kontaktu pořád a píšeme si ještě častěji.
Bylo DTM vždy Tvým cílem, nebo to bereš jako ‚přestupovou stanici‘ a míříš výše, například do Fomule 1? Přeci jen byl Gerhard úspěšným pilotem F1 a Tvůj bývalý kolega Pascal Wehrlein tam letos jezdí za Manor.
LA: Člověk může snít stále. Ale dokud nevyhraju DTM, tak o tom nemusím moc přemýšlet. To je můj cíl a na to se zaměřuji.
Ještě zůstaneme u Gerharda. Je pro Tebe vzorem, nebo vnímáš za vzor někoho jiného?
LA: Ve sportu je mým největším vzorem Ayrton Senna. Ale v ostatních věcech obdivuji Gerharda a především na moji matku.
Kolují zvěsti o tom, že by měla nastat v pravidlech značná změna, a to v podobě ‚Class one‘ specifikace vozů. Myslíš si, že je to dobrý krok pro DTM, nebo by se mělo od tohoto nápadu raději upustit?
LA: Věřím, že by každého jezdce těšilo, kdyby vstoupily do DTM další značky. DTM je neuvěřitelně skvělá série a další značky by konkurenční boj ještě zesílily. Jsem napnutý, co všechno se v budoucnosti stane.
A na závěr by nás zajímalo, zda jsi už někdy navštívil Českou Republiku.
LA: Ano, už jsem byl v Praze. Byla to super zkušenost. Je to opravdu výjimečné město.
