Německý závodník přesedlal z Audi do Lamborghini a při svém debutu v novém autě okamžitě na trati zářil, když poprvé v DTM stanul na stupínku nejvyšším.
Engstler je v německém šampionátu cestovních vozů už druhou sezónu. Zatímco minulý rok usedal za volant Audi R8 a jeho maximem bylo sedmé místo v nedělním závodě na Nürburgringu, tak tuto sezonu odstartoval ve velkém stylu. Změna týmu i vozu mu prospěla a s Huracánem GT3 Evo 2 se očividně relativně rychle sžil.
„Hlavu jsem si nastavil tak, že letos vyhraji první závod v DTM. Že se to povede hned během prvního víkendu sezony, bych si nikdy nemyslel,“ radoval se 24 letý rodák z Wiggensbachu po své první výhře v nedělním závodě v Oscherslebenu a jedním dechem dodal, že „musí své cíle přehodnotit“.
Aktuálně mu patří v šampionátu jezdců první příčka a bodoval v obou dnech. Ačkoliv se v sobotním závodě propadl oproti kvalifikaci o jedno místo, tak bral pět bodů a v neděli se dokázal probojovat ze čtvrté příčky do čela.
Ročník je dlouhý a ještě ho čeká spoustu závodů a práce, takže si je dobře vědom, že nesmí usínat na vavřínech: „Ještě je množství úkolů, které se musí vyřešit, také z mé strany. Chtěl bych bodovat každý víkend, odvádět dobrou práci a stále lépe rozumět Lamborghini.“
Byť jsou Audi a Lamborghini z jednoho koncernu, tak rozdíly v řízení se najdou. Přiznává, že přechod nebyl nejjednodušší.
„Lamborghini je na řízení částečně odlišné. Hraje tam spoustu faktorů jako kinematika přední nápravy nebo vyvážení karoserie. Přesto je vidět, že jsou oba vozy založeny na podobném konceptu.“
Přestože vytěžil z plné žluté fáze, tak triumf si musel vybojovat. Zezadu totiž na něj dorážel Maro Engel, jehož měl plná zrcátka.
„Když jsem viděl Mara ve zpětných zrcátkách, věděl jsem, že to bude dlouhé odpoledne,“ vzpomíná mladý závodník, jehož slova cituje portál Motorsport.com. „Rozhodující bylo, že jsem neudělal chybu a nedal jsem mu příležitost k předjetí.“
Pyšný tatínek Franz na pódiu
Na pódium mu přišel pogratulovat kromě šéfa týmu Gottfrieda Grassera také jeho otec Franz, pro nějž je průběh synovy kariéry velmi důležitý: „Můj otec je od prvního dne velkým podporovatelem a vždycky ve mě věřil. S mojí matkou jsme zkrátka všechno nastavili tak, abych byl úspěšný. Jsem ohromně šťastný a pyšný, že mám takovou rodinu.“
Luca byl od malička veden ve stopách svého otce, který rovněž závodil v DTM mezi lety 1989 až 1994, kromě toho startoval také ve WTC. „Nyní jsem o jedno vítězství v DTM před svým otcem, ale on dokázal vyhrát závod mistrovství světa,“ uzavřel pilot týmu GRT Grasser Racing.