Závodnická kariéra Klause Ludwiga, jež se narodil 5. listopadu 1949 v Bonnu, odstartovala v 70. letech minulého století. Při svém debutu v DRM (Deutsche Rennsport Meisterschaft, dnešní DTM) s týmem Kremer Racing roce 1974 skončil na celkovém třetím místě, v dalších dvou letech skončil na třetí, resp. druhé příčce.
První úspěch z mnoha přišel v sezoně 1979, když se stal mistrem. V témže roce si připsal rovněž nečekané vítězství v legendárním závodě 24 hodin Le Mans. Tehdy opět dokázal své kvality, když s autem založeném na 15 let starém Porsche 911 porazil na mokru jednoznačně rychlejší prototypy. Prestižní 24hodinovku pak vyhrál ještě dvakrát (1984, 1985).
Ačkoliv se mu následující rok nepodařilo titul v DRM obhájit, tak v roce 1981 byl korunován podruhé šampionem. Poté se z šampionátu stáhl. Nicméně zcela na něj nezanevřel a sedm let později se vrátil. Ovšem během jeho pauzy došlo k přejmenování šampionátu na DTM (Deutsche Tourwagen Meisterschaft).
Jednalo se beze sporu o vydařený comeback, neboť si okamžitě dojel pro třetí třetí titul. Za svou kariéru získal celkem pět titulů, když triumfoval ještě v letech 1992 a 1994.
Poslední Ludwigovou sezonou byla první sezona „novodobého“ DTM, ve které skončil na třetí pozici.
Legendární sezona 1992 – bitva Ludwiga a Cecotta
„Tehdy jsme měli nejlepší auto a mě plně podporovalo AMG a Hans-Werner Aufrecht. Byl za tím celý tým. Chtěli jsme šampionát vyhrát. Musíte si to představit – 1992 – legendární,“ vzpomíná Ludwig.
Jeho úhlavním rivalem byl tehdy Johnny Cecotto, se kterým sváděl úchvatné bitvy. „Bojoval jsem o titul. Proto bylo mým cílem vyhrát a být vpředu.“
V 90. letech se ještě vozy DTM proháněly v legendárním „Zeleném pekle“. Ludwig byl na této trati oproti ostatním jezdcům ve výhodě: „Věděl jsem, že na Nordschleife je několik ošemetných míst, o kterých ostatní nevěděli. Ale naučili se to velmi rychle.“
„Bylo mi jasné, že na rovinkách nemáme žádnou šanci. Takže jsem se snažil jet co nejrychleji v zatáčkách,“ popisuje Cecotto a Ludwig pokračuje: „Mohl kličkovat. Jasný, trochu mi vjel do cesty a ťukli jsme do sebe. Ale ťuknout do sebe v 260 km/h zase není nic tak strašného, ne?„
„Já byl rychlejší v zatáčkách, on na rovinkách. Nakonec vyhrál jen o chlup,“ zkonstatoval s úsměvem Cecotto.
70letý Němec, jenž je přezdívaný jako Král Ludwig, dodal: „Celkově to bylo bláznivé období a já jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.“
