V našem zbrusu novém žebříčku „TOP3 jezdci víkendu“ Vám po každém závodním víkendu přineseme zhodnocení třech jezdců, kteří podle nás onen víkend něčím vyčnívali. Ne vždy se v něm tedy bude muset objevit vítěz závodu či lídr šampionátu. Do tohoto žebříčku se tedy budou moci dostat jezdci i z chvostu startovního pole.
TOP3 Michaely Morávkové
Timo Glock (3./1.)
Bývalý pilot F1 podává v DTM trochu střídavé výsledky, ovšem tento víkend bylo vidět, že mu vůz i podmínky seděly. Rychlý v kvalifikacích a silný v závodech. Pojede tak i po zbytek sezóny ? To je otázka. Němec aktuálně vede šampionát.
Gary Paffett (1./3.)
Posledních pár let mi přišlo, že Paffett zajíždí jen více či méně průměrné výsledky. Tento víkend se však vše otočilo. Nejdříve silné sobotní vítězství, které přišlo po 5 letech no a neděle sice nebyla tak dobrá na výsledky, ale souboj s Glockem patřil do učebnic čistého závodění. Možná jen škoda, že tak brzy využil všech 12 DRS. Navíc se na pódium probojoval z 10. místa na roštu.
Joel Eriksson (12./4.)
Mladý Švéd letos přišel do DTM z FIA Formula 3 European Series. Jestli sobotní závod ještě nebyl tak úspěšný, tak již nedělní kvalifikace ukázala jeho sílu, když zajel třetí nejrychleší čas.. Po startu to vypadalo, že se postupně začne propadat polem, ale brzkou zastávkou zase poskočil dopředu. Kolikrát jsem si říkala, hlavně ať nebourá. Dost nováčků i ostřílených matadorů už to mnohokrát nezvládlo. Možná jen škoda, že to nedotáhl na to pódium. I když tam jsem možná lehce viděla, že se Eriksson musí naučit ještě trochu trochu více vystrkovat lokty.
TOP3 Barbory Goldmannové
Nebojácný Eriksson překvapením úvodního víkendu (12./4.)
Joel Eriksson je dalším důkazem, že i s nováčky se musí počítat. Už v sobotní kvalifikaci zajel solidní kolo, díky kterému startoval do úvodního závodu sezony z desátého místa. Start se mu sice příliš nepodařil a ztratil několik pozic, ale následně se probíjel zpět do nejlepší desítky. Během této jízdy předvedl několik spektakulárních předjížděcích manévrů. Ačkoliv byl blízko prvním bodům, tak nakonec skončil dvanáctý.
V neděli byl Švéd pro všechny příjemným překvapením, neboť zajel v kvalifikaci třetí nejrychlejší čas. Přičemž na nejrychlejšího Tima Glocka ztratil dvě desetiny sekundy a na druhého Reného Rasta, nováčka a největší překvapení loňské sezóny, nepatrných 26 tisícin.
Po zhasnutí červených světel se opakoval včerejší scénář a mírně se propadl. To mu ovšem připravilo půdu pro další skvělé souboje. Ukázal, že se nebojí jít do tvrdých soubojů kolo na kolo ani s ostřílenými mazáky jako je Paul di Resta. Chvíli dokonce těžil ze vzájemného boje Paffetta a Glocka o vedení v závodu a rychle se jim přibližoval. Ovšem rovněž z toho vytěžil čtvrtý Rockenfeller, který na konci závodu devatenáctiletému nováčkovi třetí místo „vyfoukl“. Nicméně to nic nemění na tom, že Eriksson při své premiéře v DTM předvedl fantastický výkon.
Glock po strhující bitvě lídrem šampionátu (3./1.)
Závodník hájící barvy mnichovské automobilky BMW Timo Glock vstoupil do sezóny pravou nohou a po celý víkend jezdil konzistentně, díky čemuž je momentálně lídrem šampionátu. V první kvalifikaci startoval třetí a na této pozici závod také dokončil. V nedělních kvalifikačních jízdách však žádného přemožitele již nenašel a mohl se tedy radovat z pole position a následný závod vyhrál.
Byť se to teď může jevit trochu jako trn v oku, neboť to bylo vítězství „start-cíl“, tak v Němcově případě to v žádném případě nebyla jednoduchá výhra, nýbrž pořádně vydřená. O první místo totiž několik kol bojoval s vítězem prvního závodu Garym Paffettem. Byl to sice kontaktní, avšak naprosto férový souboj. To je přesně to, po čem srdce fanoušků touží.
Paffett opět kandidátem na titul (1./3.)
Stejně jako Glock tak i Gary Paffett zažil vynikající start do letošního ročníku. Hned na úvod si vyjel pole position a po bezchybné jízdě se stal prvním vítězem sezony 2018. V podobném duchu nastoupil i do druhého dne na Hockenheimringu. Sice to nebyl start z prvního místa, nýbrž až z desátého, ale v průběhu se propracoval až za Glocka na třetí, resp. druhé místo (Před nimi jel v tu dobu Ekström, který ještě ale musel do boxů, pozn. red.), se kterým svedl úchvatný souboj (viz. výš). Ani v této situaci se nedopustil jediné chyby. Také díky tomu se stal jedním z kandidátů na titul. Aktuálně jej dělí od Glocka pouhý jeden mistrovský bod.
TOP3 Jana Dohnala
Gary Paffett (1./3.)
Brit zažil na německém Hockenheimu povedený víkend. V sobotu získal pole position a následně vyhrál také závod. Co víc si může závodník přát? V neděli to už ale bylo o trochu horší. Paffett se kvalifikoval na desátém místě, ale v cíli závodu jsme ho viděli na místě třetím. Brit ukázal svoji rychlost a celý víkend byl hodně vidět. V šampionátu jezdců nyní ztrácí jeden bod na Glocka, který se tento víkend také neztratil.
Timo Glock (3./1.)
Jezdec BMW začal novou sezónu stejně jako Paffett, ovšem s jedním drobným rozdílem. Glock v sobotní kvalifikaci obsadil třetí místo a v neděli získal pole position. Paffett získal pole position v sobotu, ale do nedělního závodu startoval z desátého místa. Právě tato nepovedená kvalifikace v podání jezdce Mercedesu zapříčinila, že Glock má na Brita po úvodním podniku sezóny náskok jednoho bodu. V závodech totiž obsadili stejné pozice. Paffett vyhrál v sobotu a Glock v neděli. Glock byl v sobotu třetí a Paffett byl třetí v neděli. Když se to vezme kolem a kolem, dá se říci, že tato dvojice byla v úvodním podniku sezóny ta nejlepší. Otázkou nyní zůstává, jestli se jim bude takto dařit i na Lausitzringu.
Mattias Ekström (17./16.)
Švéd sice na Hockenheimu nezazářil, ale i přesto bylo jeho jméno hodně skloňováno. Ekström se totiž o tomto víkendu rozloučil s DTM a v dalších víkendech už ho neuvidíme. Švéd v DTM závodil od roku 2001 a dvakrát se stal také šampionem, a to konkrétně v roce 2004 a 2007. Pro všechny fanoušky DTM to zcela jistě bylo emotivní loučení a nám nezbývá nic jiného než mu popřát hodně štěstí do jeho dalšího života.
TOP3 Dušana Bouzka
Gary Paffett(1./3.)
Šampion z roku 2005 zabředl v posledních pár sezonách do středu pole. O víkendu jsme ovšem na Hockenheimringu viděli starého dobrého Garyho. Vše začalo již v sobotní kvalifikaci, ve které si připsal nejrychlejší čas. Jednalo se o jeho první postavení v čele startovního roštu od 20. srpna 2016, kdy vyrazil z pole position do prvního závodu v Moskvě. Svoji dobrou formu poté potvrdil i v závodě, kde jej sice v cestě za vítězstvím trochu potrápil další pilot „stříbrných šípů“ Lucas Auer, i tak si ale Paffett pro vítězství dojel a na nejvyšší stupeň vítězů se postavil poprvé od závodu na Lausitzringu z roku 2013.
Neděle začala pro Paffetta o něco hůře. V kvalifikaci totiž jeho výkon stačil pouze na desátou pozici a zdálo se, že jeho sobotní výkony byly zřejmě jen zábleskem jeho dávné formy. Ve druhém závodě víkendu ale Paffett toto tvrzení vyvrátil, když se mu vydařil start a poté předvedl několik předjížděcích manévrů. Dokonce nechybělo málo, aby dokázal zopakovat sobotní vítězství, když sváděl na čele závodu nervydrásající bitvu s pozdějším vítězem Timo Glockem. V závěru závodu ovšem zpomalil a v předposledním kole jej dokonce pokořil také Mike Rockenfeller. Cílem nakonec projel Paffett jako třetí.
Britský závodník tak předvedl v úvodním podniku letošní sezony fantastický výkon a do své pravděpodobně poslední sezony v německém šampionátu cestovních vozů tak vstoupil velmi nadějně. Zda ale tuto formu dokáže Paffett udržet i v nadcházejících závodech, to teprve uvidíme.
Joel Eriksson(12./4.)
Dalším, kdo se během úvodního víkendu prezentoval v dobrém světle, byl Joel Eriksson. Švédský nováček podával z trojice nových tváří v průběhu celého víkendu nejlepší výkony. Jedinou částí víkendu, v níž nebyl Švéd nejlepším nováčkem, byl první volný trénink, v němž ho porazil Robin Frijns. Poprvé na sebe Eriksson výrazněji upozornil ve druhém volném tréninku, kde zajel pátý nejrychlejší čas. Spokojenost mohla u švédského novice panovat také po sobotní kvalifikaci, v níž si vyjel desáté místo na startu. Tuto pozici bohužel v body proměnit, nedokázal když dokončil závod na 12. pozici.
Úplně jinou písničkou byla ovšem pro Švéda neděle. Eriksson příjemně překvapil v kvalifikačních bojích, ve kterých se blýsknul skvělým třetím časem. V dobrém rozpoložení jej zastihl také nedělní závod. Pódiovou příčku se mu sice udržet nepodařilo, nicméně pod šachovnicovým praporkem projel na výborné čtvrté pozici a jeho ztráta na bronzového Paffetta činila pouhé tři desetiny sekundy.
Loňský vicemistr Evropské Formule 3 tak jistě potěšil zejména švédské fanoušky, kterým dal Eriksson naději, že by vlajka této skandinávské země nemusela z čelních příček DTM zmizet ani po odchodu dvojnásobného šampiona Mattiase Ekströma, který se na Hockenheimringu s šampionátem rozloučil a předal Erikssonovi štafetu.
Loic Duval(10./5.)
Vstup do nové sezony se vydařil rovněž Loicu Duvalovi. Pomineme-li jeho „stříbro“ ze druhé jízdy na Zandvoortu, spíše se francouzský závodník trápil a v celkovém pořadí obsadil poslední 18. příčku. Úvodní podnik letošní sezony ovšem ukázal, že v letošním roce by se pilotovi Audi mohlo dařit o něco více.
V sobotní kvalifikaci Duval žádný rozruch nevzbudil, když skončil na šestnácté příčce. V závodě se mu ovšem vedlo o něco lépe a dojel si pro bod za desáté místo.
V podobném duchu se nesla v Duvalově podání také neděle. V kvalifikaci znovu nikterak neexceloval a obsadil 12. místo. Ve druhém závodě se mu ovšem podařilo dosáhnout progresu sedmi pozic a cílovou pásku proťal jako pátý, čímž již po prvním víkendu sezony vyrovnal počet loňských bodovaných umístění.
Pětatřicetiletý závodník nám tedy dal příslib, že by mohl letos „vystrčit drápky“ mnohem více než ve své loňské debutové sezoně.